Dřevěná fasáda v průběhu času

Ať už jde o dřevěný nábytek, terasu, fasádu nebo jinou konstrukci, není tajemstvím, že dřevo ve venkovních podmínkách stárne a postupně mění svůj vzhled.  Fasádní palubky jsou ve většině případů přímo vystaveny klimatickým faktorům, které způsobují jejich změny. Často se však zapomíná na to, že pokud jsou dodrženy základní konstrukční principy, tyto změny jsou pro dřevo přirozené, mění se pouze vzhled fasády a není ohrožena její životnost ani funkce.

Mezi zmíněné principy počítáme v první řadě výběr správné dřeviny. Pokud se totiž rozhodneme ponechat fasádu bez povrchové úpravy, je vhodné volit dřevinu s vyšší přirozenou trvanlivostí vůči biotickým škůdcům, které jsou schopny v exteriéru odolat působení dřevokazných a dřevozbarvujících hub, plísní a případně i hmyzu. Tito biotičtí činitelé totiž mohou způsobovat nechtěné změny dřevěného palubky ? , které výrazně mění vzhled a ohrožují funkci konstrukce. Mezi dřeviny s vyšší přirozenou trvanlivostí řadíme například modřín, douglasku nebo borovici (to se však bez výjimky týká pouze jádrového dřeva, dřevo bělové není odolné nikdy).

Na druhé straně smrk se řadí mezi méně trvanlivé dřeviny a může tak být snáze napaden biotickými škůdci zvláště v případě, pokud je fasáda přímo vystavena srážkové vodě (tzn. není kryta střechou či přístřeškem) nebo je v blízkém kontaktu se zemí (za blízký kontakt považujeme méně než 30 cm).

Další zásadou je volba vhodného konstrukčního řešení, které napomáhá prodlužovat životnost a zpomalovat proces stárnutí dřevěných fasád. Mezi takové řešení řadíme volbu dřevěného prvku se zaoblenými hranami, eliminaci čelních ploch, správnou montáž a použití vhodných nerezových spojovacích prostředků, využití odvětrávaných mezer nebo dodržení odstupů dřevěných prvků od země.

Při respektování výše zmíněných zásad proces degradace dřeva postihuje pouze povrchové vrstvy a není ovlivněna funkce fasády. Nejvýznamnějšími faktory způsobujícími tyto změny jsou atmosféričtí činitelé, zejména sluneční záření, déšť a vlhkost obsažená ve vzduchu, emise a prachové částice unášené větrem.

 

Proč a jak dřevo šediví?

Sluneční záření, a v největší míře jeho UV složka, způsobuje chemický rozklad složek dřeva ovlivňujících jeho barvu a odstín – ligninu a extraktivních látek. Ty jsou následně vyplavovány srážkovou vodou a do „odbarveného“ dřeva s jeho pórovitou mikroskopickou strukturou se usazují prachové částice a nečistoty z emisí. V některých případech může změnu barvy způsobit růst mikroskopických hub (plísní a dřevozbarvujících hub). Po vyplavení degradovaných složek dřeva dochází k postupné erozi povrchu, která je více patrná v jarním dřevě s menší hustotou, což vede k nerovnému a drsnějšímu povrchu. Vlivem teplotních a vlhkostních změn také může docházet ke vzniku drobných trhlin na povrchu dřeva.

 

Postupným procesem přirozeného stárnutí dřeva mění fasáda svou barvu, a to již v průběhu několika měsíců a zpravidla nerovnoměrně. Dřevo nejdříve žloutne až hnědne, některé druhy se barví do červena, postupně však působením vnějších podmínek získávají šedý odstín. Povrch se stává drsnějším a nerovným, může docházet i k vytržení vláken dřeva. Takto degradovaná vrstva vzniká zpravidla po několika letech, je silná až několik milimetrů a tvoří jakousi ochrannou bariéru dřevěného prvku, jehož životnost může dosáhnout mnoha desítek let. 

 

Obr. Postupná změna povrchu sibiřského modřínu (nahoře) a thermoborovice (dole) v průběhu 24 měsíců (vystavené vzorky byly v úhlu 45, tzn. v podmínkách s vyšší intenzitou působení degradačních procesů než u fasády, výzkum probíhal v rámci projektu Hout Bay House)

 

Každá fasáda je unikátní. A tak to má být.

Intenzita přirozeného stárnutí je nerovnoměrná, je ovlivněná orientací fasády ke světovým stranám, nadmořskou výškou nebo lokálními podmínkami (např. znečištění, mořská oblast atd). Také samotný typ konstrukce ovlivňuje výsledný vzhled – fasáda krytá přesahem střechy stárne jinak než fasáda přímo vystavená atmosférickým činitelům. Také každý výčnělek na fasádě způsobuje rozdílný průběh povrchových degradací, ať už se jedná o balkon nebo jen okenní parapet. Povrchová úprava a způsob uložení palubek také hraje roli v podobě povrchových změn – vodorovné uložení s překrytím způsobuje nerovnoměrné změny v rámci překryté a nepřekryté části palubky, při svislém uložení zase může být více patrné stékání vody po palubce. Nikdy tak nelze zcela jistě předpovídat průběh stárnutí dřeva v exteriéru. Každá neošetřená fasáda je tak svým způsobem unikátní a možná to ji dělá právě tak krásnou. Dřevěná fasáda se totiž mění a stárne s námi.